K pátému výročí smrti Klausjürgena Wussowa nyní jeho dcera vypráví celou pravdu
Když herečka mluví o svém otci, dělá tak s vřelostí, úctou a nemilosrdnou otevřeností ...
Uplynulo pět let od doby, kdy Barbara Wussowová (51) ztratila svého milovaného otce . V rozhovoru si pamatuje velkého Klause Jürgena Wussowa († 78).
19. června 2007 její otec zemřel ...
Barbara Wussow : Jeho smrt je pro mě důležitým dnem památky. Je to pro mě stále velmi těžké, protože mi otce nekonečně chybí. Hodně mi chybí.
"Čas uzdravuje všechny rány" - je to vhodné přísloví?
Barbara Wussow : Čas léčí rány, ale zůstanou jizvy, které vydrží po celý život. Ale časem to bude lepší a bude to jednodušší. Neměl jsem tak šílenou bolest, kterou jsem po jeho smrti cítil. Ale často si moudře vzpomínám na svého otce . Chtěl bych ho tam mít, takže moje děti mají děda ...
Co ti dal po cestě?
Barbara Wussow : Úcta k partnerovi. Dobré chování. Dobré chování. Moji rodiče mi řekli, že nejsem nic zvláštního, jen mnoho z nich.
Když si vzpomínáš na své dětství, jaký byl tvůj táta?
Barbara Wussow : Byl egoista. Takže to muselo být vždy doma, protože se musel připravovat na své role. Skutečná hvězda a umělec skrz a skrz. Ale také milující otec.
Trpěl demencí. Kdy se to stalo poprvé?
Barbara Wussow : Začalo to zákeřně a začalo zapomnětlivostí, zmatkem a neuvěřitelným neklidem. Začínal být býčí. Často vstal, odešel, vrátil se, šel znovu ...
Trpěl jsi, když tvůj otec strávil poslední roky?
Barbara Wussow : Samozřejmě. Najednou bylo všechno pryč, už nic nevěděl. Krutá hra osudu.
Jak ses naučil přijmout jeho smrt?
Barbara Wussow : Naučila jsem se pustit. Nemohu ho přivést zpět a nechci se mučit. Jedna věc bolí: Že nebyl ve Vídni pohřben s mojí matkou. Ale neměl jsem šanci to vynutit, i když to můj otec chtěl ve vůli.
Máte kontakt s Sabine Scholz, vdovou po jejím otci?
Barbara Wussow : Ne. Za co ...?